Dia de San Juan / 24.6.

A první příspěvek ze španělské pevniny je tu =) Popravdě se mrtě těším až Vám popíšu jednu hustou fiestu co jsem tu zažila!! =)

Tenhle týden se v Granadě nesl v duchu svátků / fiest. Na místě, kde byla obvyklá tržnice vyrostla obrovská pouť =) Pouť tu trvá jako u nás týden. Už jsme tam byli nakouknout, ale těším se, až na to vlítnem pořádně! V neděli prý mají zlevňovat atrakce (no uznejte 5 - 6E za kolotoč je trochu hodně :D) Takže asi trošku provětráme peněženky =)

A teď teda k té hlavní fiestě. Día (nebo také Fiesta) de San Juan byla v pátek 24. o pulnoci! Na "výlet" jsme jeli s jedním italem, co tady organizuje podobný šílený výlety. Tentokrát nás jelo 7 plnejch autobusů studentů!!! A to nemluvím o tom, že tu funguju oficiální organizace na zájezdy. Ale my zvolili jistotu, Tulio je praštěnej týpek a vždy s ním jezdí skvělá banda! =) Z Granady jsme vyráželi v 8 večer, vybavený vodníma pistolkama (samozřejmě jsme je nejdřív otestovali doma na Italech a měli tu menší potopu:D), hadrama na převlíknutí a těstovinovým salátem :D ( ti co sleudjí mé fotky a blog, už ví, že těstovinový salát je náš věčný společník:D) a samozřejmě jsme táhli pár těch sklěněných flašek obsahující alkohol... Ještě že čínani i ve Španělsku pracují o svátcích, protože jsme to trochu podcenili a najednou bylo všude zavříno :D

První cílem bylo městečko Lanjarón, kde se měla odehrávat "fiesta del agua". Trošku stroze přeloženo "svátek/den vody" :D budiž =)

Tady ještě sušší, v Lanjaronu

Nato že, do oficiálního začátku zbývaly dvě hodky, město bylo plný lidí. S pistolkama jsme to trochu podcenili, páč velká většina lidí přišla rovnou s kýblema :D Ale co si budem povídat, pistolky měli své kouzlo;). Takže jsme se stihli všichni zmáchat, ještě než vše vypuklo. Díky internetu a pověsti jsme byli připravení. Měla jsem s sebou kabelku a všechny potřebné věci jsme v ní měli v uzavíratelnejch sáčcích. Takový obštrukce to byly to vytahovat při každým placení a focení =)


Abych nezapomněla sešla se nás řádná parta, tou dobu byl zrovna ve Španělsku Kašpi, Ivča tu měla přítele... Do toho se k ná přidali další češi, slovenka, poláci samozřejmě a tak dále... Ve městě jsme ještě každou chvíli na někoho známeho narazili a pozdravili se studenou sprškou z kýble nebo ránou z pistolky :D


Město bylo celkem hezky vyzdobený. Nejvtipnější byla příprava místních :D Ty si zalezli se židličkama do obchodů s vitrínama a koukali na ten máchající se dav jak na televizi. Také ulicí prošel pruvod s bubny, zpívalo se a tancovalo. Nejvíc těsno bylo vždy u "fuentes" = pramínků, které jsou v Andalusii běžně rozmístěné po městech. Lidi se přetahovali o kňourající pramen, no sranda :D Tam se to cákalo hlava ne hlava :D u jendoho takovýho se po mě dokonce vrhla trošku agresivní španělka :D naštěstí na ní bylo předem vidět, že se chce prát, takže minula zásah a místo toho sklidila posměch. Co si budem nalhávat byla to korunovaná kráva! :D





Ale ted již k hlavnímu pruvodu!! Juuuu, jak se mi klepou ruce, jen si na to vzpomenu...  V hlavní ulici Lanjaronu se vytvořila obrovská kolona lidí, který zpívali tančili a hlavně na sebe lili vodu... V této fázi už byli všichni tak zmáchaný, že se celková atmosféra posunala uplně dál. Byla to bomba. Z balkonu na nás stříkali hadicema vodu místní, každou chvílí někdo vyklopil kýbl (nebo dokonce barel) s vodou. A na speciálnch stanovištích stáli hasiči, který do to všeho ještě metali proudy vody z hadic, lidi mezi tim všude pobíhali a hasiči je sestřelovali. Ti co měli kýble, vodu zase opakovaně nabírali ze země a nechávali ji točit dál, ble, ta už totiž byla trochu teplá :D V takovým davu se šlo od pulnoci do jedný, 1 km hlavní ulicí městem plným šílenců. Byla to prostě "masakra" :D

během fiesty

A bohatě to stačilo.. Všichni jsme byli durch a hlavně docela vyčerpaný... taky se postupně vystřízlivělo a začla být kosa.. :D přeci jen, kdo na vás bude cákat teplou vodu, že?? :D

vlhká čekačka na bus

opilci na pláži =)

Když bylo po všem pomalu jsme se začli slejzat u busu a nastala převlíkačka... Páni řidiči nás jinak odmítli pustit do autobusu. A jelo se na další fiestu. On se totiž "día de san juan" slaví všude trošičku jinak. Pokračovali jsme na pláž do Salobreňi na "fiesta del fuego" opět stroze přeloženo na "svátek ohně". Nejtypičtější a největší je v Alicante, ale to bylo daleko, tak se jelo jen na nejbližší pláž... I tak jsme tam přijeli pozdě...



Na pláži zbylo pár ohýnků. Ta největší událost proběhla přesně o pulnoci (též jedna hodinka), kdy se na pláži rozpálily obrovský táboráky, tančilo se, roztáhly se všude deky (tento den je oficiálne povoleno kempování na pláži). Mezi náplněmi fiesty je (kromě toho se pořádně ožrat) přeskakování přes ohně, pálení lístečků se třemi přáními a také utápění lístečku se seznamem špatných věcí, které chceme aby nás opustili. ženy se pak omývají ve vodě, aby byly krásné. My jsme se s Ivčou už předem dohodli, že se prostě vykoupat pujdem (byl to totiž nás poslední den na pláži) a taky že jsme šli. Krásně jsme si kolem páté ranní zaplavali a zablbli v moři.

vodníci, po ranní koupačce

skákání přes ohýnky

Kdo uhodne proč nám ta voda nepřišla ani slaná a ani studená, dostane bombon ;)

Já jsem si dokonce skočila přes menší táboráček (ale fotka je maximálně strašná, nic Vám neukážu, musíte mi věřit i bez ní;))

únavička

pak se na plážích pařilo na otřepaný diskotrisko :D a v sedm se jelo zpět do Granady... Poslední hodinka už byla celkem náročná pro všechny, alkohol se na nás podepsal a unava ještě víc. Zároveň to může i za to, že nemáme žádnou nerozmazanou fotku :D

když světlo odkrylo co zbylo =)

Loučení se s Marokem =/

Tak Sába má po poslední zkoušce, venku je asi 50°stupnu a lenost vítězí nad aktivitou...
Takže jsem se rozhodla, že přidám další a zaroven i poslední přípspěvek z Maroka. Je to trošku s odmlkou a mám pocit, že už ted si nic nepamatuji, tak nechci riskovat, že za měsíc to bude ještě horší :D no a taky už se mi v hlavě kupí myšlenky na další a další články =)

Cesta z Sahary byla trošičku náročnější.. po pěti dnech už se na nás začla projevovat taková celková unava, brzké vstávání a taky nám po pěti dnech začalo chybět vínko :D Ale aspon jsme se po té abstinenci měli na co těšit :D Před námi 8 hodin cesty s pár zastávkama, celej den mačkání si zadku do sedaček. Měli jsme nějakou tu hnípací chvíli, ale odpoledne už se zase všichni probrali k životu.. Cestou jsme se zastavili na návštěvu nějaké mešity a taky na prohlídku domečku (který vypadal spíš jak stáj) kde žijí marocké rodiny.. nic moc no... =/

Další menší zastávka byla v obchudku, kde se vyráběly výrobky (převážně kosmetické) ze stromu "argana". Tento strom se nachází hlavně na jihu Maroka na obrovských planinách a tyto planiny jsou často chráněné Unescem. Plody vypadají trochu jako mandle nebo ořechy, který se mu rozslouknout a obsahují semínka s arganovým olejem. Teda a to je všechno ještě ukrytý v takový dužině či co (nejsem botanik, sorry =) Olej v Berberské kultuře z velké míry nahrazuje olej olivový a také je hojně vyvážen. Obsahuje spoustu vitamínu E a podle sortimentu v obchodě se z něj dá vyrobit celkem všechno (krémy, líčidla, mýdla,...) Možná, že jste o tom už někdo slyšel (pro mě to byla novinka) ale na arganových stromech žijou (nebo mohou žít) kozy, které se živí plody. :D

Jak tak mluvím o těch stromech, ještě jsem si vzpomněla na Marockou růži. Při tom našem výletu jsme ji viděli skoro všude a opravdu nádherně voní... V Maroku se na ní také základá celkem velkej business. Klasika zase samá kosmetika, olejíčky... Jsem trubka ale nemám jedinou fotku =/

Gábuš, učící se berberské tance

Myslím, že nám cestou zpět ještě jednou sprchlo a ve fázi jízdy, kdy jsme projížděli šílenýma serpentýma někde v horách byla taková mlha, že nebylo vidět na metr před auto. Náš veselý tým si celou cestu prozpěvoval, ze všeho nejvíc se vždycky angažoval Jackie Shan (Japa) a šefik nám tam pouštěl hitovku za hitovkou... Gabča si taky nemohla nevšimnout, že na ní celkem visí očima jeden z našich Brazilců...=) Bohužel to zrovna nebyl ten kterýho si vybrala :D Až se kluci vytasili s duvtipnou hrou na hádání věku a výhry brambůrek :D Ale nakonec z velký lásky nic nebylo, všichni to byli cucáci :D

Na fotce můžete vidět, jaký blbosti se neustále vymýšlely =) Jednu noc (tu kterou jsme trávili na puli cesty v rodiném superpěkném hotelu v horách) jsme měli jakýsi kulturní večer, opět chlapce co hráli na bubínky, tančili a zpívali... A tak nějak jsme si ty taneční kroky všichni vyzkoušeli... Já jsem poleno, takže máte smolíka, nic vám nepředvedu. :D ale bylo to super... večer jsme zakončili vodnicí, čajíčkem a koukáním na hvězdy pěkně na terásce hotelu nad šplouchající řekou ;)

Z výletu jsme přijeli na večer.. a v hostelu vzali utokem sprchu ;) večír jsme si dali poslední veču s brazilci a Thomasem a povyměnovali kontakty, pokoukali se na Jamma el Fna v noci a naposledy si šli zasmlouvat na trhy ;)

Ranní vstávání nebylo nic moc, páč bylo ještě za tmy.. na letiště jsme si dojeli autobusem... a vše krásně stihli.. Přesto, že jsme jeli na čas a vesměs neměli žádnou zálohu.. co se týče letecký přepravy tak mě takováhle časová tísen zrovna dvakrát neuklidnuje, ale budiž... :D

A náš výlet je na konci =//  Tak mě napadlo, ještě na závěr přidat pár praktickejch žvástů =)
Začnu dopravou, z Madridu do Marrakeche za hubičku s ryanair, je třeba to zamluvit trochu dopředu, ale vyplatí se vám to. Také mě mrzí, že jsme nezustali dýl, né jen 6 dní..=/ říkala jsem si "prosím, aspon 2 dny navíc" ale věřím, že kdyby jich bylo 8, budu si říkat to samé... Doufám, že se do Maroka ještě vrátím, alespon na sever... Vnitrostátní doprava byla finančně a časově docela náročná (bud jedno nebo druhé), takže jsme to nelámali přes koleno a zustali jen na jihu... V každým případě všichni doporučují Fez =) A na sever už se dá jet i trajektem, z Gibraltaru nebo Algeciras, také se jezdí cruise na pozorování velryb a delfínu, což by se dalo příjemně spojit ;)
Další rady, Maroko je už v další volací zoně... Takže nevolejte,nepiště :D I se svým krásným tarifem, jsem si přivezla učet za 800, shit :D maminka z mé složenky nebyla zrovna nadšená.. a to jsem poslala jsem pár sms aby o mě v Čechách neměli strach...
Noo, mám pocit, že jsem už vše zmínila, nebo alespon nastínila, a nerada bych se opakovala... Řekla bych v nejlepším se má přestat, kdybych považovala tenhle článek aspon za trochu dobrý :D takže nic =)

Mějte se krásně a příště už doufám o Španělsku ;) Jsem tu skoro pul roku a ještě jsem mu nevěnovala ani řádek.... pa =)