Nj, je to pravda, okolí nás zrovna dvakrát nepovzbuzovalo
v tom jet zrovna do Bangkoku. Od někoho jsme slyšeli: „ježiš tam to je
špinavý, tam nejezděte, Bangkok je děsnej“, od jinýho „A jako, rozmysleli jste
si to pořádně, já bych tam teda nejel“ nebo „a šak v Bangkoku vubec
nebudete, pohoda pořád jenom cestovat“ a nejlépe „to už dneska není žádná
exotika“
A jak to dopadlo? Klasika, jako vždycky uplně jinak =) Já
jsem si své Thajsko nějakým způsobem vysnila a přesně tak si to tady taky
vytvářím. Takže dnešní článek bude tak trochu o tom, proč je Bangkok (a nejen
Bangkok) táák úžasnej a proč se zrovna tohle místo stalo tou správnou volbou!! Koukám,
že poslední příspěvek jsem vystavila už před nějakým tím pátkem, tak by se mi
historky nemuseli moc opakovat ;)
Jdem na toooo =)
Milujeme náš „hood“ – lidé jsou tu skvělý, usmívají se na
Vás z dálky a prostě Vám dávají najevo, že vás mezi sebe přijali.
Navštěvujeme tu v našim okolí několik konkrétních restauraček a stánků
s ovocem či icenápoji. A ať jsou naše výlety jakkoliv úžasné, ten pocit,
když se sem vracíme zrovna do Bangkoku je naprosto bezva. Jednou jsme si takhle
šli naší uličkou (a vážně jsme se nemohli rozhodnout, co budeme zrovna obědvat)
– když v tom jsme potkali naší paní od stánku, která nás naložila a
odvezla do vyhlášené nudlové restaurace na oběd. Jindy zase zajdeme k „našemu“
opraváři bot, kterej, nevím, jak k tomu přišel, ale má přízvuk jak amík,
donesem mu něco dobrého na zub a on nám pak opravuje podpatky free of charge ;)
Zbožňuju čerstvej kokosovej drink, mangosteen a mango sticky
rice (je to taková naše sladká rýže ale nesrovnatelně lepší), jak by řekli
thajci „same same but different“
Kdo by nechtěl mít posilku vzdálenou asi jen 3 minuty, vstupné
5kč a bazen zadarmíko /1 minuta cesty ;)
A co teprve když za deset minutek dorazíte na Krungton
bridge – super místečko, kde jsme si zvykly dělat naše večerní pozdní pikniky.
Není nad to si otevřít pivko, pozorovat rybáře nebo pěkné noční okolí a
poslouchat třeba studenty jak se opodál snaží hrát na kytaru. A nebo s naším
poslední Couchsurferem z Argentiny trénovat hru na charango a smát se naší
opičí rodince (eeehm.. na dlouhé povídání =D)
Jindy si takhle jdete z oběda, v takové garáži
vidíte dva kluky trénovat na kytaru, tak se připojíte, oni vám dokonce zahrajou
Beatles a o chvíli později si ještě nesete domů hudební nástroj, abyste jakože
mohli trénovat doma?? Nevím, jestli se Vám tohle jentak někde přihodí ;) Jj,
kytara tady vedle mě leží opřená a už piluju Fko. Doufám, že někde vygooglím
akordy k slow down song a na dalším výletě to roztočím. Kluci mi kytaru
půjčují i nadále a k absurdnosti se celá situace vyšplahala, když nám sem
jednou přišel mladej Thajec opravovat toalety a nakonec mi naladil kytaru a
ještě zahrál nějaký thajský tradiční folk.. A prý že umí jen nit noi, heh =)
Magdi se v rohu neustále chytala za hlavu „jako vidíš, co se to tady zase
děje?“
.........................................................
Líbí se mi jak je Bangkok prostě svůj a hrozně crazy, a
život tady jede na plno a vy si ho vychutnáváte plnými doušky. A teď tu vůbec
nemluvím o tom nereálným světě typu dovolená, ale o realitě, která je tu
dostupná pro všechny, kdo si chtějí ulomit ;) Díky buddhismu tu lidé respektují
karmu a pozitivní energii. To, jak si to tady užijete, záleží hlavně na vašem
vlastním přístupu k lidem. Nevím, jak tohle konkrétně popsat, ale prostě
to vypadá, že jsme bezva dvojka, a dějou se nám tu samé skvělé věci.
Naše motto, že musíte nejdřív dát a zbytek přijde sám, je
asi absolutní základ.
Budu pokračovat v našich zážitcích protože mám
jednoduše úsměvnou náladu (takže neremcejte o obrácené straně mince, toho si
samozřejmě také všímáme a nedá se toho nevšimnout, jen to zmíním příště;))
...........................................................
A ty boží večery a hlavně večery ;)
Například úžasnej chill na střeše apartmánu uprostřed
financial district s luxusním výhledem. Někde vdálce tlumené zvuky rušné
dopravy, pohybující se žlutá a červená světélka, vysoké budovy, vzduch teplounkej,
pohodička na houpačce či lehátku a noční obloha =) člověk se nadechne a říká si
„tak tohle je ten Bangkok“
- samozřejmě... že se tu dá vylézt za ne až tak moc báhtů na
různé vyhlídkové věže a mrakodrapy a vychutnat si výhledy, i to jsme zkusili...
Ale tyhle soukromé záležitosti jsou prostě o něčem jiném. Je to o té
společnosti a těch historkách, co si zde vyměníte, o neuvěřitelných lidech co
potkáte, lahvince bacardi třeba... ;)
A když si přijdete, že si prostě užíváte momenty, které si
snad ani nezasloužíte tak přijde další pecka... Proč né koupačka v osvětleném
bazénu v 50. patře hotelu Sofitel? Ten
nejúžasnější noční skyline na světě , neuvěřitelná pohodička a pocit, jakože
Vám patří svět =)
nádech výdech, tady by se dala trávit věčnost... No nic, těžce
popsatelné. Pro zájemce bych mohla v PC najít fotkuuu =) ... Zatím se teda
jedná o jediný hotelový bazén, který jsme prubli, ale slíbili jsme si, že
alespoň 15 si jich tu dáme...
A pak.... A pak se z jednoho vašeho kamaráda vyklube
majitel apartmánu ve state tower? A vy si užíváte kytaru meastra Johna Butlera
ve 30. patře společně s příjemným jointem.
(řekněme, člověk si
může říkat že v Thajsku radši ne, ale časem se otrkáte, private místa jsou
nejvíc cool a na těch public je zase srnda ;)
... A se skvělýma lidma! Relax a leháro na podlaze masivního oldstyle
balconu, kterej krásně kontrastuje modernímu nočnímu Bangkoku. Je vidět BTS,
řeka, osvětlené obrovské křižovatky a dole pod Vámi si pár řidičů užívá rychlou
jízdu v širokých ulicích. A přímo, přímo před vámi stojí vysoká tmavá
opuštěná budova Sathorn skyscryper, která na Vás volá, abyste na ní
nezapomněli, že i tam se dá vylézt s trochou odvahy.
Takže doufám, že na ní dojde, než odjedem domů a užijem si
Bangkok i z věže jednoho z abandoned buildings. No dobrá, teď se s tím nebudu nijak
popisovat ale jestli tam vylezu, ta to teprve bude šílený.. a já tam vylezu!
Proč, protože mám kurevskej strach z výšek a není nic lepšího než se po***
do gatí zrovna v Bangkoku ;)
Pokud si to někdo čtete a říkáte si, ta z toho nadělá,
tak se asi pravděpodobně hodně máte ;) Ikdyž určitě né, tak dobře jako my :-P Upřímně,
to chcete aby se stalo vaší denní rutinou a to se nám tu skoro děje... A všechny zážitky jsou ještě víc umocněný
tím, s kým tu ten čas trávíme a přestože těch stálých lidí tu není tolik,
alespoň se to odrazí na kvalitě... A všichni naši kamarádi se zbláznili...
Taky... To je asi následek tady toho života ;)
A blázni se radujou ;)
Zmínila jsem se Vám už o našem oblíbeném baru? 13th Blues
Bar na Sam Sen Rd? =) Tohle místečko jsme objevili někdy uplně na začátku, a
nemyslím si, že by to něco mohlo překonat! Je to takový mini stylový bar, do
kterýho se sotva vleze kapela a pár hostů, zbytek holt musí sedět venku (což
není až tak zlé, když si k tomu dáte vodnici). Nespočítala bych kolikrát
jsme tam byli, v průměru minimálně jednou týdně, kolikrát se zastavíme i
víckrát jen tak pozdravit a poslechnout pár songů. Řekla bych, že máme fajné
vztahy s majiteli a kapelou a rolničkou (boss kočka, která vždycky o
půlnoci po představení vyskočí na bar a poflakuje se)... Bar má skvělej design
a vibe...
Povedlo se mi tu namalovat jeden abstraktní obraz, tak
uvažuji že jim ho daruju =)) A budu doufat, že na se na něj bude prášit ještě
když se sem jednou v budoucnu vrátím...
Jééé, všechny ty akce tady v tom byly skvělé, ale ta poslední
uplně nejvíc, protože to tady dvě malé holky z Hradce společně s kapelou
roztočili, že nikdo nezůstal sedět.. A tady se prosím obvykle jen sedí a
relaxuje ;) Jeden z naších Thajských kamarádů (ten s tím apartmánem)
o tom mluví ještě do teď a pořád se sem chce vracet.. Nj, za tu dobu už se nám tu
přihodilo spoustuu věcí.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Achjooo, Honzí, uplně tě slyším,
jak se rozčiluješ, že je to dlouhý a ty zase budeš muset hledat, kde jsi
skončil =D Zavedla jsem kvůli tobě odrážky :-P
Asi to není špatné že, užít si oslavu narozenin zrovna v takovémhle
městě!! Ráno mi krásně začalo smskami od těch nejbližších, kterým posílám
obrovskou pusu! Mrzímě, že jste nemohli být součástí té párty párty, která se
tady konala...Ne doopravdy, moc mě mrzí, že jsem Vás tu nebo kdekoliv jinde nemohla mít!
Zrovna ten den jsem si ráno odbyla nějakou zkoušku a měli
jsme tu na bytě couchsurfery ze skandinávie, international páreček, kterej se
potkal na kanáárech. Byli úžasní a uplně nejvíc, protože přestože jsme se znali
dva dny, tak mě překvapili mini cakem se svíčkou. Narozeniny mi vyšli přesně na
CS meeting – středaaa párty je prostě třeba (mimochodme, uplně první CS meetink
a pro mě druhá největší párty se nesla v duchu narozenin Dejva)
Už od rána jsme prostě byli jak na trní, naspeedovaný a
hrozně se těšili až to vypukne... S Magdou jsme se vohákli aby frndy mohli
vyrazit do města. Cestou jsme ještě byli vrátit kytaru, tak jsme si přišli jako
když se akorát vracíme z nějakého představení =D
Myslím, že už ve dvanáct bylo vymalováno a večer můžeme dát
dohromady pouze společnými silami. Zvládli se panáky na meetinku, několik
přípitků (velké díky za Becherovku;)), vímo či bacardi u fontány, tanec v dešti u busík baru, „nějaké“
kluby.. když jsem se v deset ráno
vracela ve svých koktejlkách s podpatky a pujčeným vytahaným tričkem domů
(asi jsem se v životě necítila divněji na ulici mezi lidma), akorát jsem
potkala Magdi, jak se vyřídila v absolutním šoku z výtahu a mazala o
hodinu později na svou zkoušku. Spočítala jsem hlavy co přibyli na bytě a na
hodinu padla =D Jsem ráda, že požitý alkohol byl čistý a já nejsem obohacená o
neplánované tetování... Ráda bych si totiž tuhle záležitost vychutnala sober (myslím tetování, néé narozeniny) =D
Ale určitě mám na památku jiné věci!! Největší díky je
prostě Magdi za mega překvapení a ten obrázek, kterej mě nikdy nepřestane bavit
=D A taky Frankovi!! Protože on je zodpovědnej za nového přírůstka do české zoo
– hned ten večer super čuper opice dostala jméno George – později pak fešák
George – a je to ta nejvíc cool opice na světě...
Původně jsem nic takového
neplánovala a spíš mslela, že se ztrátou červíka tyhle úchylárny skončí, ale
asi neee. O pár dní později mi dokonce přišel ještě jeden dárek – Canned koala
bear z Perthu.
To se takhle po týdnu
vracíte domů z výletu, který už byl prostě moc a těšíte se až budou věci
zase trošku normálnější a místo toho si na recepci vyzvednete balík v kterým je
konzerva z který vyskočí obrovská koala?!?! Myslím, že jsem tu minimálně
30 minut brečela smíchy. =D Od Roshana „ I know we can never replace Mr
Czervick but...“
Svět se zbláznil
BECAUSE WE CAN ;)
Hmmm, sice tu mám další maličkosti, která bych ráda napsala,
ale tenhle konec je asi fajn ;)
Přeji dobrou noc blázni =))
Žádné komentáře:
Okomentovat